Anatomie ocasu, aneb co se tam vzadu vlastně nachází?
Psí tělo - celek, který je dokonale uzpůsobený k pohybu a každá část tohoto celku vykonává svou důležitou a nezastupitelnou roli. Máme zde kosti, vzájemně spojené klouby a vazy, jež slouží jako opěrný systém pro svaly. Svaly fungují jako takové motory, které zajišťují pohyb kloubů a kostí, umožňují nejen chůzi, běh, ale také stání, sezení, ležení a stabilizují celý systém ve spolupráci se šlachami.
Kosti
Páteř psa se skládá z jednotlivých obratlů, které se v různých částech páteře svou stavbou mírně liší. Páteř začíná krční částí, následuje hrudní, bederní, křížová a ocasní. Obratle jsou mezi sebou spojeny meziobratlovou ploténkou, toto spojení doplňuje dorsální a ventrální dlouhý vaz páteře, krátké vazy páteře, kloubní spojení.
Křížová kost u psa je vlastně kost srostlá ze 3 „křížových obratlů“.
Dorsální dlouhý páteřní vaz začíná na horní ploše těla prvního krčního obratle a vede po horních plochách následujících obratlů na křížovou kost , u psa přechází až na ocasní obratle. U psa jsou narozdíl od skotu či malých přežvýkavců kloubně spojeny i některé ocasní obratle (ty v prvním úseku ocasní části páteře). Zaměříme-li se na oblast křížové kosti, pánve a ocasních obratlů, zde se kromě spojení jednotlivých obratlů spojuje vazem také křížová kost se sedacím hrbolem pánevní kosti (ligamentum sacrotuberale).
Svaly
Musculus longissimus – velmi dlouhý hřbetní sval, který odstupuje od křížové kosti a sahá až k hlavě. Je obalen fascií (povázkou).
Musculi multifidi – mnohoklané svaly. Řetězec svalů, které spojují obratle mezi sebou. Začínají od 1.ocasního obratle a vedou postupně až k 1.krčnímu obratli.
Svaly ocasu obalují ocasní obratle. Máme zde dorsální (horní) ocasní svaly, de facto jsou pokračováním svalů hřbetu, ventrální (spodní) ocasní svaly. Dorsální a ventrální ocasní svaly= vlastní svaly ocasu a dále přídatné svaly ocasu a ocasní fascie (povázky).
Mezi vlastní svaly ocasu patří
- laterální zvedač ocasu, který se považuje za pokračování M.longissimus. U psa začíná laterální zvedač ocasu již z bederní části povázky, která obaluje m.longissimus, a vede na ocasní obratle.
- Mediální zvedač ocasu – považuje se za pokračování m.multifidus, odstupuje od křížové kosti a vede k ocasním obratlům.
- Mezipříčňové ocasní svaly (dorsální a ventrální)-vedou postupně od křížové kosti a vedou na jednotlivé ocasní obratle,které spojují.
- laterální schylovač ocasu – odstupuje ze spodu křížové kosti a prvních ocasních obratlů a vede ze spodu na další ocasní obratle
- mediální schylovač ocasu – obdobně jako předchozí,také vede ze spodu obratlů, jen vede blíže střední podélné linie obratle.
Přídatné svaly ocasu
Musculus coccygeus – ocasní sval, které schyluje ocas a při jednostranném smrštění stáčí ocas na příslušnou stranu. Tento sval odstupuje v oblasti v oblasti křížové kosti a upíná se postupně na ocasní obratle až zhruba do první poloviny ocasu.
Ocasní povázka – je pokračování hýžďové povázky, kryje ocasní svaly, tvoří mezi nimi septa a některé svaly od ní i odstupují. Upíná se na ocasní obratle.
Nervy
Mícha, která vede páteřním kanálem, se rozděluje na část krční, hrudní,bederní. Na rozmezí bederní a křížové oblasti se mícha zužuje v koncové vlákno. Z bederní a křížové oblasti vede řada míšních nervů dále i do oblasti kolem ocasu a páteřní kanál tak obsahuje už jen svazky vláken nervů, který se pro podobnost s koňským ohonem označuje jako cauda equina.
Nerv, který způsobí,že se ocasní svaly mohou hýbat, je stydký nerv (n.pudendus). Ten se skládá především z větví, které odstupují z míchy v oblasti kolem 5.bederního obratle,vedou páteřním kanálem do oblasti spojení bederní a křížové páteře,kde vystoupí z páteřního kanálu. Tento nerv inervuje také kůži v okolí řitního otvoru (citlivost), vnější pohlavní orgány (pohyblivost), svěrače řitního otvoru (pohyblivost)
Oblast řitního otvoru, včetně svěračů inervují také kaudální konečníkové nervy, které odstupují z míchy v oblasti 6.bederního obratle, opět vedou páteřním kanálem do oblasti křížové,kde vystupují z páteřního kanálu. Tyto nervy jsou propojené se stydkým nervem a napojují se i na první ocasní míšní nerv.
Osifikace obratlů ocasu
Diafýzy (střední část kosti) ocasních obratlů jsou po narození kompletně osifikované. Epifýzy (koncové části kosti) ocasních obratlů osifikují 2-8 týdnů po porodu. Kompletní uzávěr epifýz ocasních obratlů nastává ve 14 měsících věku.
Zuzana Juřičková, 2020