Merle

Merle - tolik oblíbené majiteli a chovateli australských ovčáků. Atraktivní zbarvení, které plemeni dodává originalitu. Merle je samo o sobě mutací, která znemožňuje buňkám produkovat normální pigment. Týká se vzoru na srsti , kdy náhodné oblasti jsou zředěné na světlejší pigment a ve výsledku se pak na těle střídají oblasti se zředěnou a nezředěnou srstí. 

V uplynulých letech proběhl další výzkum a probádání merle genu. Nové poznatky nám velmi rozšířily obzory a vysvětlují mnohé. Doposud se věřilo, že merle gen jako dominantní se vždy na jedinci projeví, pokud je přítomen. Ovšem toto tvrzení již je překonáno. Merle gen je neúplně dominantní - jedna alela zcela nedominuje druhé a záleží na tom, jaké dvě alely si pes nese ve své výbavě.  Merle alela byla rozdělena podle své "délky". Různé délky, od nejkratší po nejdelší, byly rozděleny na šest "druhů" a každý tento "druh" má svůj typický projev na srsti jedince. Každý merle jedinec může nést buď jednu nebo obě merle alely. Kombinací těchto druhů alel "M" spolu s nemerle alelou "m" je 28. Každá kombinace alel je typická ve svém projevu na srsti zvířete. V následujícím textu se dozvíte, které kombinace se projeví jako merle vzor, jak zhruba bude tento vzor vypadat a které způsobují riziko rozšíření bílé barvy, resp. jsou schopny vybělit pigment.  Rozšíření bílé barvy s sebou nese totiž riziko hluchoty, slepoty a jiné poškození sluchu a zraku. 

Je nám velkou ctí ve spolupráci přímo s autorkou výzkumu Mary Langevin vám přinést překlad jejího článku "Unraveling the Mysteries of Merle", který sepsala speciálně pro Australské ovčáky. Než se k němu ale dostaneme, chtěli bychom uvést pár vysvětlujících základních termínů, pro lepší porozumění následujícímu textu.

Genotyp - genetická výbava

Fenotyp - okem viditelný vzhled jedince; projev působení genů a ostatních faktorů, v tomto případě vzhled srsti 

Lokus - místo, kde se v genetické výbavě jedince nachází daný gen; v případě merle se jedná o lokus M

V jednom lokusu jedinec vždy nese dvě alely - jednu zděděnou od otce, druhou od matky. Kombinace mohou být různé. Následující generaci pak jedinec může předat opět dva druhy alel - tu od matky nebo tu od otce.

Alela - je konkrétní forma/ podoba genu. Každý gen může mít jednu nebo více forem. V případě merle genu budeme nadále popisovat šest druhů alel. Každá je unikátní svou délkou a projevem. Dominantní alela se značí "M", recesivní "m".

Délka alely - uvádí se v jednotce "páry bází" (báze jsou základní součástí DNA a RNA; pojí se vždy po dvou, proto páry),; značka "bp"

Homozygot - v lokusu má jedinec dvě stejné, homozygotní, alely; může mít dvě "dominantní" M/M (dominantí homozygot) nebo recesivní "m/m" (recesivní homozygot).

Heterozygot - jedinec nese jednu alelu dominantí a jednu recesivní; M/m

M lokus - merle zbarvení; A lokus - sable, pálení; D lokus - dilute ředění; S lokus - bílé znaky; B lokus - černá nebo hnědá základní barva srsti

Značení délky alely - např. m/Mc -m/222 (jedinec je heterozygot a nese alelu Mc a ne-merle m a za lomítkem je délka Mc alely vyjádřena číslem v párech bází  - 222).