Merle zbarvení

Toto zbarvení se projevuje typickou strakatostí, kde se místa smíšeného nebo ředěného pigmentu střídají s místy neředěné základní barvy. Gen, zodpovědný za tento typ zbarvení, patří mezi geny, které kontrolují modifikaci a ředění základní barvy srsti. Jeho účinek není na rozdíl od dalších „ředících“ genů rozložen rovnoměrně po celé srsti, ale skvrny se nacházejí jen na určitých místech, nicméně mohou být roztažené i po celé srsti. Merle gen ovlivňuje i zbarvení očí. Jedinci, kteří mají ve své genetické výbavě tento gen, mohou mít kromě hnědých a jantarových očí i oči modré, mohou mít modré segmenty v jinak barevném oku, nebo mohou mít každé oko jinak barevné.
Geny ovlivněné touto mutací se značí velkým písmenem "M", geny nepoškozené "m". V praxi to znamená, že pigment v srsti je či není "roztříštěn". Většina merle zvířat v chovu je heterozygoty v daném znaku, jejich genetická výbava je "Mm". Merle gen je dominantní, tudíž se vždy na daném jedinci projeví (o zvláštnosti tzv. cryptic merle níže). Merle jako takové nebylo vždy pouze barevnou zvláštností. Tato mutace byla vlastně vada, nesoucí s sebou nebezpečí např. hluchoty.


 

Genetika
Geny ovlivněné touto mutací se značí velkým písmenem "M", geny nepoškozené "m". V praxi to znamená, že pigment v srsti je či není "roztříštěn". Většina merle zvířat v chovu je heterozygoty v daném znaku, jejich genetická výbava je "Mm". Na projevení tohoto zbarvení totiž stačí pouze jedna merle alela a pokud je přítomna, vždy se na jedinci projeví (o zvláštním případu tzv. cryptic merle níže). Merle jako takové nebylo vždy pouze barevnou zvláštností. Tato mutace byla vlastně vada, nesoucí s sebou nebezpečí např. hluchoty.
1) Jedinec s genotypem "mm" (non-merle, solid)
Takovýto jedinec nenese žádnou vlohu pro merle, jeho pigment v srsti je jednotný, někdy označován jako "solid". S merle genem nemá nic společného a tutuo vlohu nemůže ani předat svým potomkům.

2) Jedinec s genotypem "Mm" (merle)
Takovýto jedinec nese jednu merle alelu a již sám toto zbarvení projeví. Svým potomkům tuto vlohu předává s 50% pravděpodobností.

3) Jedinec s geynotepem "MM" (double merle)
Zvíře, které nese v lokusu "M" obě alely dominantní, je označován jako tzv. "double merle". Vznikne spárováním dvou merle "Mm" zvířat u 25% jejich potomků. Dochází pak k jakémusi "dvojímu ředění", na těle se objevují četné bílé znaky a riziko spočívá především ve velkém rozložení těchto bílých znaků především na hlavě, v okolí uší a očí. V těchto oblastech mohou způsobit zejména jednostrannou nebo oboustrannou hluchotu. Kromě toho se u takových jedinců mohou objevit i poruchy zraku (zmenšená oční koule (mikroftalmus), schopnost vidění omezena či dochází k úplné slepotě, chybějící část duhovky nebo sítnice (kolobom), různobarevná duhovka (heterochromia iris) – nemá vliv na kvalitu vidění), anomálie reprodukčního nebo zažívacího systému, kostry a srdce. Toto krytí se výrazně nedoporočuje.
Je možné se setkat i s názorem, že krytí dvou merle jedinců je v pořádku, pokud má jeden z nich výrazné velké plotny či má snad v rodokmenu hodně solid jedinců. Toto tvrzení je naprosto mylné. Genotyp merle jedince bude vždy stejný, bez ohledu na velikost ploten (vždyť i cryptic merle je genotypově totožný s "klasickým merle"). Četnost merle (solid) jedinců v rodokmenu taktéž nehraje roli.  Pokud je jedinec merle, vlohu už pro jednou nese a "riziko přenosu" jeho původ opravdu nesníží. 
Tudíž byť chovatel spojuje dve merle jedince s jakkoliv vznešeným cílem, vždy riziko vzniku double merle jedinců podstupuje.
A naopak: stejně je tomu u
 solid jedince pocházejícícho ze spojení dvou merle psů - pokud je pes prokazatelně solid, není žádné větší riziko v jeho spojení opět s merle psem (tedy pokud je prokázáno, že sám není např. cryptic merle jedincem).

 

 

 

Dědičnost merle zbarvení při krytí

Rodiče

 

mm = non-merle
 

 

Mm = merle
 

 

MM = double-merle
 

 

mm = non-merle

 

100% mm

 

50% Mm;

50% mm
 

 

100% Mm

Mm = merle

 

50% Mm;

50% mm
 

50% Mm;

25% mm;

25% MM
 

 

50% Mm;

50% MM
 

MM = double-merle

 

100% Mm

 

50% Mm;

50% MM
 

 

100% MM

 

Zvláštnosti merle genu - typy vzoru:


>> Cryptic (Phantom) merle

Takto jsou označováni jedinci, u kterých lze nalézt velmi malou či slabou oblast s ředěným pigmentem. Jejich genetická výbava je ale stále stejná "Mm". Díky nepatrnému výskytu jsou často chybně označováni za solid jedince "mm".

 Merle zbarvení může být znatelné pod ocasem, v tříslech, na uchu, lokti..., ale časem, jak štěně roste může i tento kousíček merle zbarvení úplně vymizet. Speciálním případem je výskyt ředěného pigmentu na ocásku štěněte, který je později okupírován. Pes pak ztrácí jediný viditelný důkaz o jeho genotypu.

 Na fotografii Bungee Kogito Easter

Riziko u cryptic merle jedinců spočívá v tom, že chovatel mylně zvíře považuje za solid "mm"a při krytí využije jedince
s "Mm" výbavou. V 25% pak mohou vznikat oni rizikoví double merle jedinci "MM". Pokud si chovatel není jistý genotypem svého zvířete, lze využít genetický test, který přítomnost merle alely odhalí spolehlivě.


>>Minimal merle

Merle psi, u kterých převažuje základní barva nad merlováním. Oblasti s ředěním jsou malé, ale viditelné. Genotyp je stále "Mm".

     Na fotografii Bishaka 2 Face Man Fallcat

>> Minimal base color

Opak minimal merle, zde převládá ředená srst nad základní barvou. Plotny jsou malé či mohou v některých případech i úplně chybět.

     Na fotografii Kati's Kookie Puella Fera

>> Domino merle

Výrazné černé plotny (v případě blue merle jedince).

     Na fotografii Apache Gray Cloud Fallcat

>> Snowflake pattern

V ředěné srsti se nachází drobné, zhruba stejně velké skrvny s nepigmentovanou srstí, tvoří vločkování. Např. u šeltií preferovaný vzor merle, u australských ovčáků to však neplatí!

-----------------------------

Další typy merle:

>> Muddy merle

Blue merle jedinec, jehož ředěná modrá barva má spíše hnědý nádech. Často způsobeno hnědou podsadou.

 

>> Tweed merle

Tweed je modifikátor merle genu přidávající do srsti další barvu, která pak může být různě ředěná. V reálu je pak zvíře po těle merlované několika odstíny černé - šedé (hnědé - béžové). Zatím na něj neexistuje DNA test. Pokud ale pes nese recesivně homozygotní sestavu alel v tomto genu, jeho srst bude vykazovat několik odstínů ředění namísto dvou. U solid jedinců se tento gen neprojeví, mohou tak nést jednu či obě kopie této mutace a předat je svým potomkům. Ve standardu ASCA ani AKC není určené, z kolika odstínů ředění má být merle vlastně složeno, tudíž je i tento typ merlování standardem povolen. Pravdou ale je, že není příliš preferován rozhodčími na výstavách, možá to je důvod , že se tweed merle ve výstavních liniích spíše nevyskytuje.

>> Harlekýn merle

Harlekýn je dalším modifikátorem, který ředí barvu až do odstínu bílé. Je tedy velmi nažádoucí, neboť jakékoliv skvrny bílé barvy na těle jsou vylučjící vadou.

 >> Dilute spots
 

Dilute spots jsou ohraničené jednotlivé oblasti ředěné barvy na zvířeti. Jejich genetika je zatím neobjasněná, ale nepojí se s klasickým dilute. Zdroje uvádí, že pokud se jedná o velkou výraznou skrvnu "třetí barvy" v merle, jedná se o vadu. Jediým doporučením, jak se k takové vadě v chovu stavit, je vybírání linií u protějška, kde se obdobný problém nevyskytuje. 

 

 


Sytost merle zbarvení

Sytost ředěné barvy není u merle nijak ve standardu uvedena. Může být tmavě břidlicově šedá až jemně stříbřitě modrá (v případě blue merle jedince). Australský ovčák, na rozdíl od jiných plemen jako je např. šeltie, nemá upřednostňovaný vzor merlování.  Může se vyskytovat v jemném vločkování (,,snowflake pattern“) až po výrazné černé plotny (,,domino merle“) či Minimal merle, kde ve velkém převažuje základní barva nad ředěním. 

Různé typy merle zbarvení: 

----------------foca-------------

 

Děkujeme majitelům fotografií za poskytnutí a povolení za použití na stránkách

Zdroj:

http://www.biofocus.de

www.genomia.cz

www.grippen.weebly.com

www.aussielads.com

www.ashgi.org

www.doggenetics.co.uk

 

Nikola Kratochvílová, Anna Havlová 2013