Pálení
Jak již jistě víte, australský ovčák se může vyskytovat v 16 barevných variantách, díky možným kombinacím základních barev s merle, pálením a bílými znaky. Nechme tentokrát stranou bílé znaky a merle a zaměřme se na pálení.
(Poznámka: pro zjednodušení budou nadále jedinci bez pálení označováni jako bikoloři, jedinci s pálením jako trikoloři.)
Pálení řídí alely v lokusu "A". V lokusu "A" se vyskytuje celá kaskáda alel, zodpovědných za zbarvení sable, agouti, pálení a recesivní černou (v tomto pořadí).
Pro nás je důležitá alela "a-t". Index "t" od anglického slova "tan". Místa, kde se pálení projevuje, jsou omezena na: tečky nad očima, oblast tlamy, rozšiřující se na tváře, oblast pod bradou, zepředu na hrudi, od spodu na končetinách, pod ocasem (pokud se vyskytují na jedinci i bílé znaky, bývá pálení zpravdila mezi barvou bílou a základní).
Aby se však geny v lokusu A mohly projevit, musí daný jedinec mít v lokusu K ( lokus pro expresi černé resp. hnědé barvy , nadřazený pro lokus A) dvě recesivní alely "k k". Pokud je zde alespoň jedna alela dominantní, je exprese alel z lokusu A blokována a jedinec se jeví jako bikolorní (či jednobarevný).
V praxi tyto kombinace vypadají následovně:
1) jedinec bikolorní - genotyp: "K K, a-t a-t" (sice nesoucí vlohu pro pálení v lokusu A, ale blokovaný oběma alelami v lokusu K, tudíž vždy dá nepáleného potomka, fenotypový projev: bikolor)
2) jedinec bikolorní - genotyp: "K k, a-t a-t" (tedy nesoucí vlohu pro pálení v lokusu A, ale blokovaný jednou dominantní alelou v lokusu K, fenotypový projev: bikolor)
3) jedinec trikolorní - genotyp: "k k, a-t a-t" (v lokusu K jsou obě alely recesivní, tudíž dovolí jedinci projevit pálení, fenotypový projev: trikolor)
4) jedinec trikolorní s vlohou pro recesivního bikolora - genotyp: "k k , a-t a" (v lokusu K recesivní sestava, v lokusu A se nachází alela "a" zodpovědná za černou barvu, která je podřzena "a-t", fenotypový projev: trikolor)
5) jedinec recesivní bikolor - genotyp: "k k , a a" (tento jedinec bude výhradně bez pálení a nepředává ho svým potomkům, fenotypový projev: bikolor)
6) jedinec "dvojitě nepálený :-)" - genotyp: "K, -, a a" (tento jedinec je bikolorní, K alela blokuje A lokus a zároveň nikdy nepředá svým potomkům alelu pro pálení)
Případ 5 odpovídá tzv. recesivnímu bikoloru. V kaskádě alel v lokusu A existuje poslední alela v řadě, alela "a", podřízená k "a-t". Jedinec, který je homozygotem
"a a" pálení nemá a dále ho ani nepředává. Takovíto jedinci jsou mezi AUO vzácní, ale vyskytují se.
ASCA pak dále uvádí tři případy, kdy jedinec odpovídá genotypově variantě s pálením, ale pálení na oko postrádá: pálení je příliš vybledlé, rozsah je tak malý, že unikne pozornosti, či je v oblasti, kde je zakryto bílými znaky.
Kombinace při krytí:
1) Dva jedinci v typu č. 1 - s dominantí sestavou alel v lokusu K - výsledné potomstvo kompletně bikolorní |
2) Jedinec v typu 1 a jedinec v typu 2 - výsledné potomstvo stále kompletně bikolorní |
3) Dva jedinci s "vlohou pro pálení" - tedy dva jedinci s jednou recesivní alelou v lokusu "K" - 25% potomků získá sestavu "kk" a projeví pálení |
4) Jedinec bikolorní bez "vlohy" a jedinec trikolorní - výsledné potomstvo kompletně bikolorní |
5) Trikolorní jedinec a bikolorní jedinec s "vlohou" - potomstvo 50% bikolorní, 50% trikolorní |
6) Dva trikolorní jedinci (bez recesivních "a" alel) - potomstvo kompletně trikolorní - nejběžnější varianta - pokud by jedinci nesli oba vlohu pro rec. bikolor, může se narodit obvyklých 25% potomků nepálených |
7) jedinec s pálením a recesivní bikolor - jedinec s pálením nese alelu "a" -> pokud by jeho genotyp byl "a-t, a-t", narodí se celý vrh s pálením |
8) Dva recesivní bikoloři -výsledné potomstvo kompletně bikolorní - nikdy nemohou nést alelu pro pálení |
autor článku: B. Špatná, foto: V. Maryníková