MOŽNÉ PROBLÉMY VE VÝCHOVĚ ANEB CO JSTE MOŽNÁ O AUSÍKOVI NEVĚDĚLI...

Jak si můžete přečíst v obecné charakteristice povahy australského ovčáka, je to pes velmi aktivní, hbitý, mrštný a má silně vyvinuté hlídací instinkty. V minulosti byl především využíván k práci u stáda, dnes je to hlavně milý aktivní společník vhodný pro různé psí sporty. Tyto povahové rysy činí z australáčka bezpochyby skvělého parťáka pro aktivní lidi. Nicméně je nutno podotknout, že právě tyto typické vlastnosti mohou být také zdrojem výchovných problémů... Pojďme se na ně podívat trochu zblízka.

Jak už bylo řečeno, australský ovčák byl a je hojně využíván k práci u stáda ovcí nebo skotu. Jeho styl pasení se liší od stylu border kolie, je tvrdší, u pasení často štěká a vyznačuje se těsnější prací u stáda, na povel ovčáka může být docela razantní a skot i štípnout. Jeho silný pastevecký instinkt může být ale zdrojem řady problémů. Stejně jako výše zmíněné border kolie, i ausík může svůj instikt přesměrovat na lidi nebo předměty. U některých psů se můžeme setkat např. s pasením dětí nebo jiných psů včetně charakteristického štípnutí nebo štěkání. Při vhodné výchově by to ale neměl být větší problém.

Dalším problémem, který majitelé australáčků řeší, je skákání. Ausíci jsou často velmi kontaktní a při snaze olíznout vám obličej vyskakují třeba dva metry vysoko. Nutno podotknout, že jejich náklonnost je mnohdy poněkud razantnější a nezřídka vám nechtěně při skákání narazí nos nebo roztrhnou ret. :) Tento problém je nutno řešit již od malička, nijak ho neodměňovat a snažit se potlačit ho na minimum. Zde musím ovšem dodat, že ne vždy se toto podaří ke 100% spokojenosti návštěv, které s vámi lásku vašeho australáčka často nesdílí... Na druhou stránu této hopsavosti se dá lehce využít v agility nebo dogfrisbee. :)

I hlídání a silně vyvinuté teritoriální cítění může způsobit řadu problémů. Spousta majitelů vám jistě potvrdí, že jejich psi hlídají nejen domácnost, ale i předměty nebo objekty, které vyhodnotí jako sobě vlastní. Přivažte australáčka na dovolené u stanu, ponechte ho samotného v autě nebo ho odložte u vašeho batohu a uvidíte, jak moc je dokáže ohlídat! Samozřejmě i toto chování se dá do jisté míry omezit a určitě najdeme i ausíky, kteří ho mají do jisté míry nebo úplně potlačené. Nicméně je třeba s ním počítat a brát ho v úvahu.

Spousta ausíků také rádo tahá na vodítku. I zde je potřeba důsledně učit chůzi na prověšeném vodítku od malička a i zde můžeme vyhodnotit, že ne všem majitelům ausíků se daří potlačit tahání na vodítku úplně. Na druhou stranu se čím dál tím více setkáváme s ausíky ve psích sportech, které byly dříve vyhrazené pouze pro severská plemena. Nezřídka na závodech uvidíme ausíky nejen při dogtrekkingu, cannicrosu, ale i při tahání psovoda na kole, koloběžce nebo na běžkách a rozhodně se mezi jinými plemeny neztratí!

Řekl vám někdy někdo, že ausík vzhledem k jeho původu nebude lovit zvěř a bude se držet smečky? Chyba lávky! Je to jeden z nejrozšířenějších omylů vůbec. I ausíci dokáží zvěř pěkně prohnat a projevit tak silný kořistnický pud, a tak je na to třeba brát zřetel. Zároveň musím na jejich obranu napsat, že pokud se jim podaří zvěř dohonit, ztrácí o ni většinou zájem a vrací se zpět k majiteli. Problém s lovením řeší překvapivě vysoké procento majitelů, proto ho neberte na lehkou váhu!

Australský ovčák je plemeno oddané svému pánovi, na druhou stranu mnoho zástupců plemene se vyznačuje určitou dávkou samostatnosti a tvrdohlavosti. Zároveň je to plemeno velmi citlivé a výcvik i výchova by pro něj měly být zábavou. Ausík rozhodně není typ psa, který je vhodný na výchovu a výcvik formou cukru a biče. Ano, někteří jedinci tento přístup ustojí. Někteří se v lepším případě na psovoda vykašlou a dají mu najevo, že takhle pracovat tedy nebudou. Někteří z nich se ale mohou dokonce psychicky zhroutit nebo varovat psovoda vrčením, známe i případy, které nezůstaly jen u toho. Je samozřejmě jen na vás, jak budete ke svému psovi přistupovat, ale vězte, že ausík má obrovský potenciál a při správném přístupu z něj může být skvěle vychovaný pes úspěšný třeba i ve sportovní kynologii nebo vrcholovém sportu. Jen je třeba k němu přistupovat individuálně a s citem.

Standard plemene uvádí, že ausík může být nedůvěřivý vůči cizím lidem. Většina pejsků sice nadšeně vítá každého nově příchozího, ovšem někteří jedinci naopak projevují nedůvěřivost velmi zřetelně. Avšak pozor, nelze tuto počáteční obezřetnost zaměňovat za agresivitu nebo přílišnou bázlivost! Znamená to jen, že pejsek potřebuje trochu času, než si na neznámého člověka zvykne a nechá se od něj pohladit. Prostě mu jen není hned po chuti, když se k němu někdo hrne a projevuje mu z počátku přílišnou náklonnost.

No a malá perlička na závěr. :) Co překvapí spoustu nových majitelů ausíka, jsou jeho zvukové projevy. Teď nemám na mysli štěkání nebo vrčení, to umí každý pes. Ausík je v tomhle přece jen trochu originál. Dokáže totiž ze sebe vyloudit tak širokou škálu zvuků, že nad tím občas zůstává rozum stát. :) A také dokáže okomentovat všechno a všude! Něco se vašemu pejskovi nelíbí? Nudí se? Chce něco dělat? Je spokojený? Pak vězte, že vám to dá hlasitě najevo způsobem jemu vlastním! Od mručení, brblání, houkání, vytí až po mumlání, zpívání nebo, jak tomu ausíčkáři říkají, prostě kecání. :) Nemyslím si, že by tyto zvukové projevy znamenaly nějaký výchovný problém, to určitě ne, ale přinejmenším vás překvapí a ne jednou udiví, jak rozmanité mohou být.

Aneta Kottová 2012