Záchranářská kynologie

 

Co je Záchranářská kynologie?

Jako u mnoha dalších kynologických odvětví se jedná o činnost, kterou spolu sdílí psovod a pes. Jedná se o vyhledávání osob v různých terénech a situacích, přesněji můžeme jmenovat vyhledávání v sutinách, lavinách, na plochách (myšleno volný terén např. les, louky aj.) a vodě. Nejdůležitější schopností psa při této činnosti je používání jeho velmi dobře vyvinutého smyslu a to čichu. Tento kynologický obor je mi velmi sympatický nejen proto, že to psa i psovoda baví, ale hlavně jednou se může stát, že pomůže někomu v nouzi, či dokonce zachrání život a to je na tom to nejkrásnější.

 

S jakým psem lze „záchranařinu“ trénovat?

Malý, velký, tlustý, tenký…dá se říci, že pro záchranářský výcvik jsou vhodná všechna plemena psů, dokonce i kříženci a mini psíci jsou v tomto oboru vítáni. Jak jsme již v úvodu zmínili, důležité je, aby pes uměl používat svůj čich. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyhledávání cizích osob, neměl by být pes agresivní k lidem, ale ani k ostatním psům. A to proto, že se může stát při tréninku, ale i při ostrém zásahu, že je více psů v terénu a vyhledávají osoby, nikdo nezaručí, že se psi nepotkají. Pes by měl umět štěkat na povel, neměl by být nervově labilní a také je důležité, aby byl motivovatelný (buď hračkou, nebo pamlsky).


Dále také záleží, v jakém prostředí bude pes cvičen:

  • Na sutinách se setkává s nepříjemnými materiály a situacemi - výšky, kanály či sklepy (tma), schody, hromady cihel a betonu, díry, lávky, trámy, sklo apod. pes by neměl mít strach z překonávání těchto materiálů, samozřejmě lze vše překonat trpělivostí a dobrou motivací.

  • Na plochách musí pes překonávat přírodní překážky (větve, nízký porost stromů, potoky, bahno) a často i nepříznivé počasí.

  • Vyhledávání v lavinách je náročné hlavně na fyzickou kondici psa, ale i psovoda, kterým samozřejmě nesmí vadit sníh a mráz.

  • Vyhledávání ve vodě je pouze pro psy, kteří vykonávají rádi jakékoliv činnosti ve vodě. Dále je také důležité, aby byl pes schopen v klidu jízdy na člunu.

 

Kdy začít s tréninkem?

Nejlépe od štěněte, ale i s dospělým psem se dá začít. Důležité je rozvíjení čichu, ať hrou, stopami nebo už přímo tréninkem vyhledávání. Rozhodně doporučuji začít trénovat se zkušeným záchranářským instruktorem, nebo kontaktovat nejbližší záchranou brigádu kynologů, která je v každém kraji. Pokud by váš zájem o „záchranařinu“ byl opravdu velký, můžete požádat o členství v záchranné brigádě, které je podmíněno splněním alespoň základní záchranářské zkoušky ZZZ (viz níže) a pravidelným tréninkem s brigádou.

Co budete potřebovat?

Pokud se rozhodnete pravidelně trénovat záchranařinu doporučuji, pokud ho nemáte, obstarat si dobré úrazové pojištění, dále také pojištění o škodě způsobené psem (bývá součástí pojištění domácnosti nebo domu). Při vstupu do Záchranné brigády kynologů ČR je toto podmínkou. Kromě psa budete v každém z odvětví záchranářské kynologie potřebovat něco jiného.

  • Sutiny – helmu (horolezeckou popř. stavební), čelovku, svítilna, pevnou obuv, malou lékárnu (není povinná, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že je potřebná:), pracovní rukavice, vhodné oblečení, popřípadě pracovní brýle (prach), pamlsky v krabičkách nebo oblíbené hračky (min. dvě)

  • Plochy – vhodné oblečení (nejlépe maskáč – při tréninku si navzájem s ostatními účastníky děláte figuranty), celtu (také pro figurantské účely), vhodnou obuv, lékárnička (tou se nikdy nic nezkazí), pamlsky v krabičkách nebo oblíbené hračky (min. dvě)

  • Laviny – vhodné oblečení do zimy + náhradní, lopata, deka, sněžnice, lyže (běžky nebo skialpiny), lavinový vyhledávač – není nutné!

  • Voda – záchranná vesta nebo neoprenový oblek, postroj na psa

Potřeby pro jednotlivá tréninková prostředí se mohou měnit v závislosti na místě, vašem instruktorovi a jeho požadavcích. Například tam kde trénujeme my, vždy když psa vysíláme hledat figuranta, nasazujeme mu reflexní obojek s rolničkami. Má to několik výhod, pes je slyšet, někdy i vidět a hlavně má rozlišeno čichání s vysokým nosem od toho stopařského s nízkým nosem, kde tento obojek nenasazujeme.

Jak má vyhledávání vypadat?

Jako příklad si uvedeme vyhledávání na plochách. Záleží na pokročilosti psa ve výcviku, ale z principu pes je vyslán směrem k figurantovi s určeným povelem např. „hledej!“. Pes by se měl řídit vyslaným směrem a čichem dohledávat ukrytého figuranta, který může ležet, sedět, dřepět, stát, být ukryt na stromě atd. Pes by se neměl bez povelu psovoda vracet k psovodovi. Po dohledání figuranta má u něj pes zůstat a začít štěkat, nepřestat do příchodu svého psovoda. Psovod by měl zůstat na vysílací pozici do doby, kdy pes označí nalezení figuranta. Je to pouze stručný popis, jak asi by mělo vyhledávání fungovat, ale rozhodně se dle tohoto neřiďte, poslechněte svého instruktora :)!!! Náročnost i posloupnost je závislá na pokročilosti psa!!!

 

Zkušební řád

V záchranářské branži se můžeme setkat se třemi typy zkušebních řádů:

  • Národní zkušební řád SZBK ČR (Svaz záchranných brigád kynologů ČR)

  • Mezinárodní zkušební řád IRO

  • Mezinárodní zkušební řád FCI (tříčlenné týmy)

Národní zkušební řád SZBK ČR

Národní zkušební řád obsahuje 22 zkoušek, které zahrnují záchranou práci ve všech oblastech vyhledávání (sutiny, laviny, plochy, voda a stopařské práce). Základním požadavkem na práci záchranných psů je při všech cvicích temperament, ochota a radost z výkonu.

Základní zkouškou, která je i vstupní zkouškou pro všechny ostatní je zkouška ZZZ – Zkouška záchranářské způsobilosti. Cílem této zkoušky je prověřit schopnosti předváděného psa v úrovni počátečního výcviku, zda jeho vrozené vlastnosti a nervová soustava budou v dalším výcviku schopny vyšší zátěže v některém ze směrů záchranářského výcviku. Zkouška obsahuje stopu, poslušnost, překonávání překážek a speciální cviky.

Zkouška ZZZ:

  • Stopa – 300 kroků cizí stopy, 1 předmět, 1 pravoúhlý lom, na konci stopy ležící zakrytá osoba, kterou pes musí řádně označit (štěkot)

  • Poslušnost – ovladatelnost na vodítku (chůze, klus, obraty i na místě) – psovod drží vodítko volně prověšené v levé ruce!!!, polohy u nohy na vodítku (lehni, sedni, vstaň), aport předmětu (rukavice, deštník, bota), štěkání psa na povel u nohy psovoda, odložení dlouhodobé s rušivými hluky a střelbou

  • Překážky – kladina nízká s náběhovými prkny, pohyblivá lávka na sudech, skok vysoký přes překážku (80 cm), skok daleký přes překážku nebo příkop (1 metr), průchod rourou (3 metry dlouhou)

  • Speciální cviky – průchod rušným prostorem, překonání nepříjemného materiálu, kontakt se dvěma cizími osobami a doprava psa na přívěsu, přímé označení ležící osoby v terénu

Bližší informace k jednotlivým cvikům a ostatním zkouškám národního zkušebního řádu najdete na stránkách www.zachranari.cz, tamtéž naleznete i mezinárodní zkušební řády IRO a FCI, seznamy a kontakty Záchranných brigád jednotlivých krajů. Všem zájemcům o toto užitečné konání se svými pejsky, přeji mnoho úspěchů a dobrých přátel získaných během záchranářských tréninků.

 

 

Pavlína Svobodová 2013

Fotografie: Petra Žaludová, Pavlína Svobodová a Petra Kočíbová